23. května 2009 byly Libčice svědkem mimořádného šachového svátku. 5. ročník turnaje Caissa Open v rapid šachu se stal nejvýznamnější šachovou akcí, kterou kdy šachový oddíl Caissa Úholičky uspořádal. Už jen samotná účast 121 šachistů, mezi nimiž byli 4 mezinárodní velmistři - Viktor Láznička (ELO 2575), Jiří Štoček (2567), Petr Velička (2459) a Jiří Lechtýnský (2390) - mluvila sama za sebe. Ale popořádku.

Jak jsme se stali součástí Grand Prix
První výhrou bylo, že se týmu pořadatelů na čele s Radimem Hatašem podařilo protlačit turnaj do 2. ročníku seriálu Grand Prix ČR v rapid šachu. To nebylo nic jednoduchého, pořadatelé nejprve museli splnit řadu kritérií, např. prokázat renomé turnaje uvedením průměrného ELO prvních deseti až dvaceti nasazených z loňského ročníku a zajištěním dostatečného počet účastníků, který by neměl klesnout pod 50, povinností bylo zajistit cenový fond turnaje, vypsání povinných kategorií pro dospělé a juniory, kvalitní propagace na internetu a v šachovém i regionálním tisku, hodnotí se i kvalita zpracování výsledků a řada dalších povinností.
Caissa Open v konkurzu na zařazení do GP nejenže uspěl, ale dokonce mu byla svěřena významná pocta celý seriál uzavírat, takže se v Libčicích rozhodovalo o celkových vítězích seriálu. I z toho plyne početná a mimořádně kvalitní účast. Kromě zmíněné čtveřice velmistrů přijelo do Libčic osm mezinárodních mistrů, mezi nimiž nechyběl vedoucí muž seriálu GP David Kaňovský a jeho nejbližší pronásledovatel, talentovaný junior Vojtěch Plát (mj. celkový vítěz loňského ročníku), dva mistři FIDE a dvě „titulované" ženy - mezinárodní mistryně Zuzana Štočková a mistryně FIDE Hana Kubíková. Díky tomu měl Caissa Open druhý nejvyšší koeficient ze všech devíti turnajů GP (ten se počítá podle ELO bodů 15 nejvýše nasazených hráčů a jeho hodnota 1,79 jen nepatrně zaostala za letos nejvyšším koeficientem 1,85 z turnaje v Loučné) a třetí nejvyšší účast (více šachistů hrálo jen v Dobrovicích 150 a v Loučné 142).

Velké sólo Viktora Lázničky
Tak jako každý turnaj i Caissa Open přinášel účastníkům šachové radosti i šachová zklamání, především ale spoustu dramatických bitev o každé políčko šachovnice. Jednak ty viditelné, kde šlo o pořadí v turnaji, a pak ty skryté, o nichž řadoví účastníci měli jen mlhavé představy, ale hlavní aktéři je sledovali s nebývalou ostražitostí - boje o celkové umístění v seriálu GP.
Slova o dramatických bitvách o pořadí platí pro boje od 2. do 121. místa. Pokud jde o poctu nejvyšší, zde beze zbytku splnil roli favorita reprezentant ČR, úspěšný olympionik, nasazená jednička GM Viktor Láznička. Začínal „na pódiu" na desce č.1 a svůj stolek neopustil do konce turnaje, pouze si přesedal podle toho, jak měnil barvu kamenů. S přehledem likvidoval všechny své konkurenty a slouží mu ke cti, že ani v závěru turnaje, kdy mu k prvenství stačily klidné remízy, se s nimi nespokojil a bojoval naplno do posledního kola. V turnaji zvítězil s impozantním náskokem 2 bodů a stoprocentním ziskem 9 z 9! Viktor si každého získal nejen vynikající hrou, ale i příjemným a skromným vystupováním. Popovídal si s řadovými účastníky, nedával najevo svou nadřazenost (mnohé tzv. „hvězdy" by si z něho měly vzít příklad, což platí u šachistů stejně jako třeba u fotbalistů), nezdráhal se vyfotografovat se svými příznivci. Vést předem ztracený boj s velmistrem na nejčestnější první šachovnici bylo pro každého poctou a je symbolické, že v úvodním kole tato čest připadla předsedovi pořádajícího oddílu Honzovi Framberkovi.

Boj o ceny v Libčicích i o celkové pořadí GP
O pořadí na 2.-5. místě rozhodovala pomocná kritéria. Stále se lepšící vlašimský FM Tomáš Vojta se v posledním kole už po dvou tazích dohodl na remíze s Matrasem a oba pak netrpělivě sledovali partie svých konkurentů. Šikovná konstelace ostatních výsledků vynesla Vojtovi cenné stříbro, o bronz si řekl výhrou v posledním kole IM David Kaňovský, „brambory" zůstaly Ondřeji Matrasovi (pro KM s ELO 2248 je to i tak obrovský úspěch) a jako 5. skončil poslední sedmibodový, IM Lukáš Černoušek. Po dalších vavřínech sahal Vojtěch Plát, jenž se před posledním kolem dělil o 2. místo, měl však smůlu, že turnaj uzavíral právě s Lázničkou a porážka ho při vyrovnanosti startovního pole odsoudila k pádu až na 8. příčku. O síle turnaje svědčí skromné umístění dalších tří velmistrů: 7. Velička, 9. Štoček a 10. Lechtýnský, všichni získali 6,5 bodu. Pro zajímavost: V turnaji startovali i vítězové předchozích tří ročníků Caissa Openu, z nichž nejlépe dopadl Vojtěch Kovář (ELO 2299, vítěz 2006), získal 6 bodů a skončil 17., Emil Szirmai (2053, vítěz 2007) získal 5 bodů a skončil 43., Karel Vlach (2157, vítěz 2008) získal rovněž 5 bodů a skončil 40.
Díky tomu, že byl zajištěn on-line přenos partií na prvních třech šachovnicích (v Libčicích to má na svědomí počítačový expert Radek Novák), je možné si některé partie GM Lázničky a dalších favoritů prohlédnout na internetu. Stejně tak se můžeme těšit, že stříbrný medailista Tomáš Vojta tradičně předvede některou ze svých vydařených partií na webových stránkách vlašimského šachového oddílu.
Viktor Láznička startoval v letošním GP podruhé a podruhé zvítězil, ale o celkové prvenství v seriálu bojovali jiní - ti, kteří sbírali body ve více turnajích, z nichž se započítávalo maximálně 6 nejlepších výsledků. S výrazným náskokem přijel do Libčic IM David Kaňovský a bylo jasné, že pokud na Caissa Openu „nezkolabuje", těžko ho někdo připraví o vítězství. Kaňovský v Libčicích skončil 3., ze šesti startů v letošním seriálu stanul počtvrté na pomyslných stupních vítězů a potvrdil, že celkový triumf mu patří plným právem. Vojta Plát tedy své loňské nečekané vítězství v seriálu neobhájil, ale smutný ze svého výsledku jistě není. V letošním ročníku úvodní turnaj vyhrál, jednou byl třetí a ve všech ostatních turnajích skončil do 10. místa. S jistotou uhájil celkovou 2. příčku a zároveň se stal suverénním vítězem kategorie juniorů. Ani o 3. místě v letošní GP nebylo pochyb. Nenechal se o něj připravit IM Tomáš Kulhánek, přestože s libčickým turnajem (5,5 bodu a 26. místo) asi příliš spokojen není.

Tvrdá škola pro domácí hráče
Pro šachisty pořádajícího oddílu byl turnaj tvrdou školou, zároveň ale příležitostí, jak změřit síly s hráči ověnčenými mezinárodními tituly. Největší šanci utkat se s velmistry měli ti, kteří byli nasazeni těsně za polovinou startovního pole. To se poštěstilo (jak uvedeno výše) především Honzovi Framberkovi, jehož ELO 1995 zařadilo na 61. místo startovní listiny a přisoudilo mu na úvod velmistra Lázničku. Nešlo tedy o protekci ani o „úlitbu" pořadatelskému oddílu, náš předseda měl prostě štěstí. Atraktivní soupeře či soupeřky ale dostali i jiní. Marka Vlčka přivítal v 1. kole IM Vojtěch Plát, host úholičského „áčka" Roman Bílek zahajoval s IM Tričkovem. Vyznamenal se Petr Buriánek cennou úvodní remízou s WFM Kubíkovou, jíž se odrazil k velmi pěknému výkonu. Někteří se utkali s prominenty až v dalších kolech, což je o to cennější, že se k nim museli probojovat svými předchozími výsledky. Jirka Halla tak potkal v 7. kole WFM Kubíkovou, Milan Mintěl ve 3. kole IM Kulhánka a v 8. kole IM Štočkovou.  
Z domácích hráčů podal skvělý výkon především turnajový matador Jindra Novák, jemuž jsou rychlé partie šité na míru a v Libčicích to jen potvrdil. Soupeři, pozor! Jeho relativně nízké ELO (v porovnání s rovnocennými soupeři) v rapidu klame, a kdo to neví, nestačí se divit. Také on se střetl hned se dvěma soupeři mistrovské úrovně - s IM Freislerem a s WFM Kubíkovou - a s oběma dokázal uhrát remízu! Celkem z devíti partií 4x vyhrál, 4x remízoval a jen v jediné partii byl donucen sklonit svého krále. Výsledkem bylo 6 bodů, vynikající 18. místo a finanční cena, která se stala vítaným bonusem pro dvacítku nejúspěšnějších.
Další, kdo může být s výsledkem spokojen, je Milan Mintěl. S těžkými soupeři získal 5 bodů a ve skupině pětibodových byl druhý nejlepší, celkem 39. Poslední z věcných cen čekala právě na něj. Až za ním skončili vítězové minulých dvou ročníků Szirmai a Vlach. Po 5 bodech získali ještě Petr Buriánek (50. místo je skvělým úspěchem) a Jan Framberk (pro něj 51. místo představuje spíše jen průměr). Na 50% skončili ziskem 4,5 bodu Jiří Vaněček (57. místo odpovídá jeho nasazení) a Jiří Halla (hrál výborně, užil si svoji „Francii" a 59. místem se zařadil mezi hráče s podstatně vyšším ELO). Velmi dobře rozehrál turnaj Pavel Otruba. Po 6 kolech měl 4 body, pak ho ale začal tlačit čas (spěchal do práce) a ve stresu se proti silným soupeřům špatně kombinuje. Zbylé tři partie prohrál, poslední kontumačně (celkově tedy 4 body, 75. místo). Pod své možnosti tentokrát zahráli Marek Vlček a Luděk Sedlák (oba po 4 bodech, 73. a 83. místo), naopak Alenka Horáčková (3,5 bodu a 93. místo) si oproti nasazení o 10 příček polepšila. V rámci svých možnost zahráli Oto Aron (3,5 bodu, 94. místo) a sourozenci Ondra a Míša Hatašovi (oba 3 body, 111. a 112. místo), přestože sami možná očekávali o chlup lepší výsledek. Otu srazila porážka se silným soupeřem v posledním kole, Ondra hrál dobře proti „cizím" (3 ze 6), ale dolů ho odsunuly tři prohry s oddílovými kolegy. Míša, čerstvá mistryně republiky v kategorii do 12 let, rozehrávala partie velice zdravě (Jindra Novák to v 1. kole pocítil na vlastní kůži), ale s ubývajícím časem nedokázala proti zkušenějším soupeřům dotáhnout dobré pozice do úspěšného konce. Nastartoval ji až kontumační bod v 6. kole a ze zbývajících tří partií vyhrála další dvě. Tu poslední nad oddílovým kolegou Janem Sehořem, který bojoval, ale zaplatil v turnaji nováčkovskou daň (1,5 bodu, 120. místo).
Příliš spokojeni se svým výsledkem nebudou ani hosté a posily A-týmu Caissy Úholičky. Roman Bílek i Jirka Tejkal skončili se ziskem 4 bodů na 77., resp. 80. místě, což sice není žádný propadák, ale oba pravděpodobně od sebe čekali více.

Nejlepší nakonec aneb ženy a dívky na Caissa Openu
Bylo příjemné sledovat ženy a dívky na letošním Caissa Openu. Nejen pro jejich podnikavou hru - dívčí krása má i v šachu své nezastupitelné místo. Článek se ale týká šachu, proto se zaměříme na jejich výkony za šachovnicí, byť bylo i jinak co obdivovat.
Zatímco u mužů byly karty poměrně jasně rozdány a cesta za prvenstvím jak v turnaji, tak v celém seriálu byla pro vítěze víceméně jednoznačnou záležitostí, v kategorii žen bylo vše otevřené do posledního okamžiku a ani po skončení posledního kola nebylo jasné, kdo zvedne nad hlavu pohár pro vítězku. Dvě kola před koncem vedla pořadí žen Lucie Jínová s 5 body, půl bodu ztrácela WFM Hana Kubíková, o další půlbod zpět byla IM Zuzana Štočková, ačkoli svým vysokým ELO 2417 převyšovala obě konkurentky bezmála o 300 bodů. V předposledním kole však Jínová prohrála s IM Kaňovským, Kubíková „jen" remízovala a Štočková udolala Milana Mintěla, takže do posledního kola šla celá trojice srovnána na 5 bodech. V něm computer přisoudil nejtěžšího protivníka IM Štočkové (hrála černými s FM Jedličkou), její konkurentky měly soupeře podstatně snazší. Všechny však zabojovaly a turnaj završily výhrami a shodným ziskem 6 bodů. A protože měly vyrovnanou bilanci i v pomocných kritériích, musely čekat, až se vyhodnotí výsledky všech hráčů, s nimiž se v průběhu turnaje střetly.
Nakonec se v celkovém pořadí seřadily těsně za sebou na 12., 13. a 15. místě, což je v přetěžké mužské konkurenci vynikající umístění. Paradoxně právě nejtěžší soupeř posledního kola zajistil prvenství v kategorii žen IM Zuzaně Štočkové, 2. místo připadlo Lucii Jínové (přestože Štočkovou ve vzájemné partii porazila), na WFM Hanu Kubíkovou zbylo „jen" 3. místo.
Lucie Jínová si vše vynahradila vítězstvím v celkovém pořadí GP, v němž se dokázala protlačit (mezi muži!) do první desítky a v kategorii žen uhájila těsné vedení před Hanou Kubíkovou. Zuzana Štočková absolvovala o jeden turnaj méně a musela se spokojit s celkovým 3. místem.
V turnaji se vyhodnocovaly také soutěže juniorů a juniorek. V úvodu jsme již zmínili jasné prvenství Vojtěcha Pláta (15 let, ELO 2397), 6,5 bodu, celkem 8. místo, pochvalu ale zaslouží i druhý v pořadí Jakub Tuma (16 let, ELO 2236), 6 bodů a celkem 20. místo, a zejména mladičký talent z vlašimské šachové líhně Robin Hrdina (v červnu mu bude teprve 13 let, ELO zatím jen 1724!), rovněž 6 bodů, celkově vynikající 21. místo. Kdo si podrobně prohlédne výsledkovou listinu a zjistí, jaké skvělé borce nechal za sebou, musí hluboko smeknout.
Mezi dívkami byla nejlepší Khuc Huyen Tran (3,5 bodu, celkem 92.), na 2. místě  domácí Míša Hatašová (3 body, celkem 111.), 3. Denisa Jínová (2,5 bodu, celkem 114.).
Při vyhlašování zazněly hlasy, že je škoda, že nebyla vypsána také kategorie seniorů. Budiž to podnětem k diskusi o příštím ročníku jak Caissa Openu, tak třeba celého seriálu Grand Prix. V jiných sportech je zavádění „veteránských" kategorií běžnou záležitostí a není sporu o tom, že dříve narození šachisté, z nichž mnozí zasvětili královské hře celý svůj život, by si svou vlastní kategorii zasloužili.

Za rok nashledanou!
Jedna zajímavá tradice na Caissa Openu skončila s loňským ročníkem. Žluté tričko, které každoročně dostával šachista s nejvyšším bodovým ziskem ze všech dosavadních ročníků (letos by připadlo domácímu Milanu Mintělovi), tentokrát pořadatelé nepředávali a už nebudou ani v příštích letech. Je to z úcty k zesnulému lídrovi této nevšední soutěže, panu Aloisi Zedkovi z TJ Praga.
Všechna ostatní specifika turnaje hodlají pořadatelé zachovat. Ať už jde o věci nešachové, resp. související s šachem jen okrajově - jako je celodenně otevřená restaurace nebo závěrečné rožnění selete pro účastníky, kteří se zdrží do večerních hodin, či o ty, které ocení hlavně šachoví fajnšmekři - jako je on-line přenos partií na nejvyšších šachovnicích.
Místo pochvaly organizátorů (od člena pořadatelského oddílu, byť ne pořadatelského týmu, by nemusela znít věrohodně) na úplný závěr jen stručné konstatování. Turnaj proběhl hladce a bez problémů a věřím společně s pořadateli, že se všem účastníkům na Caissa Openu líbilo. Ti, kdo si v Libčicích dobře zahráli, jsou už teď srdečně zváni na příští ročník.

Luděk Sedlák