Loňská sezona B-týmu Caissy měla dva naprosto rozdílné poločasy. V tom prvním naprostá mizérie (podobně jako naše áčko, v tom jsme si neměli co vyčítat), kdy po úvodní „velké rošádě“ jsme se jen na okamžik zvedli výhrou na Mělníce, abychom tragickou první polovinu soutěže završili „malou rošádou“ v podobě dalších dvou nul a pádem skoro na samé dno tabulky. V druhém poločase jako by nastoupila úplně jiná Caissa (opět jako přes kopírák s naším A-týmem): ze zbývajících pěti zápasů jsme soupeřům povolili jedinou remízu, trochu si spravili sebevědomí a ve vyrovnané tabulce se vyšplhali na vcelku lichotivé páté místo.
Jelikož naše tragické starty v soutěžích družstev jsou spíše pravidlem než výjimkou, jeli jsme na první kolo do Kladna sice s odhodláním, ale i určitou nejistotou a obavami, jestli se podaří prokletí prvních kol konečně zlomit. Výsledek znáte - zápas jsme měli pevně v rukou a soupeře, který nás loni porazil 5:3, jsme tentokrát na jeho domácích stolech zdolali přesvědčivě 6:2. Sice nás na první desce posílil Karel Vlach, ale další sestava byla velmi podobná té loňské, pokrok je tedy zřejmý. Ještě to potvrdit v dalších zápasech!
A komu se v prvním kole s Merkurem zadařilo? Na 1. desce vyhrál Karel Vlach, na 2. Pavel Otruba, na 6. Luděk Sedlák, na 7. Petr Buriánek a na 8. naše anglická posila Marek Vlček (díky a těšíme se na další setkání!), remizovali na 3. Jarda Přibyl a na 5. Ondřej Vondrášek, prohrál jen na 4. šachovnici loni stoprocentní Mirek Vaic. Nemusí smutnit, každá série se někdy přetrhne a soupeř byl tentokrát hodně silný. Škoda, že na mou výzvu, aby každý poslal pár řádek o své partii, kladně odpověděl pouze Mirek, další dva sice přislíbili „něco poslat“, ale zůstalo jen u tohoto slibu. Ostatní bojovníci nezareagovali vůbec, proto komentáře jednotlivých partií tentokrát vynechám (kdo chcete, napište něco o své partii sami pod článek).
Za velký klad úvodního kola považuji dříve nevídaný fakt, že se nás sešlo deset (deset minut před začátkem zápasu!) a všichni byli připraveni a plni chuti nastoupit. Nevděčné role náhradníků tentokrát připadly kapitánovi Honzovi Framberkovi (sám se vzdal účasti v zápase ve prospěch dalších šachu dychtivých borců) a kapitánovi všech kapitánů (zkratku k.v.k. žádný jiný tým nemá!) Jirkovi Hallovi. Úspěšný den završilo posezení u pivka a řízečku v libčickém kulturáku s příjemnou obsluhou Honzovy dobré víly Marušky a za zvědavého dohledu budoucího velmistra Mikuláše Framberka.
Shrnutí našeho vstupu do soutěže je vcelku jednoznačné. Jsme realisty, takže hovořit po jednom vítězství o nějakých postupových ambicích je samozřejmě předčasné, ale jestli všem vydrží chuť do hry i dobrá šachová forma, mají se naši soupeři nač těšit!