V Říčanech se nedařilo

V posledním kole minulého roku zajelo naše první družstvo do Říčan, kde bylo naším soupeřem jejich silné a vyrovnané áčko. V nepříliš vyhřáté místnosti s provlhlou zdí jsme zahájili s mírným zpožděním, ale taky s odhodláním něco uhrát. A po první hodině hry to vypadalo opravdu docela nadějně, na všech prknech se tvrdě bojovalo a zdálo se mi, že nikde nestojíme významně hůř. Ba naopak, na první šachovnici mi Martina Kořenová zahrála překvapivě měkce a její výměna dvou figur za věž a dva pěšce vyústila v pozici bez dam, ve které jsem měl sice malou, ale bezpečnou a stálou výhodu.
Při mé druhé obchůzce už se začaly dít věci, a nejméně na třech šachovnících stály dvojsečné pozice typu "kdo s koho". Zejména Jirkova partie na osmé desce byla ukázkou toho, že ani výměnná francouzská nemusí být žádná nuda. Trošku hůře stál Milan, na distanc zatím bojoval Jindra a Honza Framberk. Velmi dobře stál v tu chvíli Martin, který ve stonewallu vyměnil všechny lehké figury s výjimkou bělopolných střelců, což, jak známo, většinou znamená značnou a trvalou výhodu bílého.
Vzápětí se velice přiostřilo u Pavla, jehož soupeř rozjel velkorysou akci na dámském křídle, která vyústila v zisk materiálu. Pavel ovšem nerezignoval a vymyslel rozsáhlou zápletku, při které měl jednu chvíli až o dvě lehké figury méně. Soupeř to nezvládl a nakonec souhlasil s remízou opakováním tahů. Následná analýza ukázala, že pozice byla dokonce za bílého vyhraná, ovšem vzhledem k průběhu partie i úrovni soupeře bylo nutno Pavlovi jen blahopřát.
Pak ale přišla sprcha. Honza v dobré pozici zabloudil dámou a soupeř mu ji na volné šachovnici chytil. Několik pozic bylo pro nás sice stále trochu příznivějších, ale nehoda nás přece jen vykolejila. Milan sice s pěšcem méně srdnatě bojoval, ale zkušený Milan Lizner získával krok za krokem půdu a bylo vidět, že tady asi bojujeme za ztracenou věc. Mirek Voráček začal v ostré pozici přehrávat i Radka, a obě partie skutečně skončily naší porážkou. Jednu chvíli vypadal nadějně Jindra, jeho hezkou léčku však zdatný soupeř bez problémů odhalil a ustál i další Jindrovy pokusy. Remízou skončily k našemu zármutku i zbývající partie, přestože ve všech třech jsme pravděpodobně vypustili ne-li výhru, tak jistě dobré možnosti o ni usilovat.
Zápas jsme tedy nakonec prohráli dost krutým výsledkem 5,5-2,5 a v tabulce jsme slavili Silvestra na nepříliš pěkném devátém místě.